úterý 26. května 2015

Nejsem už trochu moc cimprlich?

Teď se nejspíš mnozí z vás ušklíbnou, ale přiznávám, že u nás doma vášnivě hrajeme hry na facebooku.
My = můj milý + já (protože synek je na úplně jiné úrovni, ten si bouchá sám svoje minecrafty)
Hry jsou jednoduché, odpočinkové, žádná složitá grafika, nebo komplikovaná strategie. Předháníme se, kdo osvobodí víc uvězněných zvířátek, kdo sklidí víc zeleniny, kdo posbírá víc kuliček- a hlavně se trumfujeme, kdo bude dřív na dalším levelu!
 Nedávno jsme objevili novou hru, která se nám moc líbila. Začínalo to čajovnou "U babičky" kam přicházely pohádkové postavičky, které si postupně objednávají, na co mají chuť. První byl Pinochio- ten chtěl jahodový dort. Musela jsem posbírat suroviny-máslo, vejce, jahody. Pokud to v limitu stihnu, postavička se usmívá a odchází a místo ní příjde druhá. Když nestíhám, strašlivě se zamračí, zčervená v obličeji a uraženě odchází....a na její místo další zákazník příjde až za delší dobu. Jako vtipné prvky vnímám třeba to, že Sněhurka má pokaždé chuť na něco s jablky. Když se splním všechny úkoly, přesouvám na další pozici na jiném místě. A tak pracuju každou chvíli jinde- v kavárně s názvem Dortový ráj, v pařížské cukrárně, v čínské restauraci, v americkém bistru a všude se podávají typická jídla. Bavi nás taky další vtipné nápady.Třeba- že  případě, kdy si objednává postavička záporná, například ježibaba, pak je úkolem z potravin odehnat mouchy. Při objednávce salátu se musí vybrat všechny housenky a slimáci. Jako štamgasti k nám chodí hlavně baron Prášil, vlk převlečený za babičku a tři vepříci.
Jak říkám, nenáročná, odpočinková zábava.
 A pak přišel další level- indická restaurace. Stavba vzdáleně připomínající Tadž Mahal, jídla taky typická pro oblast Indie- ale je tu nový prvek. Nejen , že musím posbírat dostatek potřebných surovin, ale jsou tu nastražené bomby! Ty musím zneškodnit, dokud je čas, který se krátí a pak teprve dát dohromady suroviny, potřebné k objednanému jídlu. Snažím se- ale někdy nestihnu. Pak se ukáže varovný nápis a následuje výbuch! Ve vteřině všechno vybuchne a spálí se na popel, všechno zčerná....a je konec. 
 Je to jen animovaná hra, nic se ve skutečnosti  nestalo- ale přiznávám se, že mi to dělá zle. Strašně zle! Zvuk mám raději vypnutý a stejně se mi pokaždé zatají dech a raději se otočím od montoru pryč. PROČ BOMBA?!! Sněhurka přece nikomu neublížila. Ani trpaslík. Tři čuníci,ani Pinochio taky ne....Je to tak nefér! Na monitoru zůstávají černé spálené siluety a mě je z toho nanic.
 Snažím se, co to dá, abych splnila všechny úkoly a mohla jít pracovat někam jinam.. A jestli tam budou zase bomby, končím s hrou. Odcházím  hrát jinam, kde se pohádkové postavy nenechávají vybuchnout a shořet na prach. 
Já totiž mám tu možnost- odejít jinam, kde na mě nečeká pod každým druhým stolem bomba....

Žádné komentáře:

Okomentovat