"Snad to nechceš tahat všechno domů?"

-zeptal se lehce znepokojeně můj milý.

Byli jsme na pravidelné návštěvě jeho maminky, 82 leté čiperné paní,kterou nekonečně obdivuju.
Před chvílí jsem se zmínila, že poslední dobou jsem ušila několik látkových hraček a co dalšího mám v plánu. Stará paní se rozzářila a říká: " Já tech harabózí mám po sestřečkách celé kufr, já ti to přeneso. Podíváš se a možeš si to vzit domu." Pak zmizela v útrobách domu.

Po chvíli se objevila ve dveřích a táhla zavazadlo za sebou.
"Jaro, raději se neotáčej, je to opravdu  kufr!"- snažila jsem se uchránit od šoku  svého přítele. Ale on jen mávnul rukou a rezignovaně řekl: "Já vím jakej. Ale snad to nechceš táhnout všechno domů?"

Věděla jsem, kdo byly zmíněné sestřičky. Byly to řádové sestry, které dlouhá léta jezdívaly na návštěvy ke staré paní a nejmíň jedna z nich byla pokrevní příbuzná. V duchu jsem přepočítala všechny data, které jsem znala a vyšlo mi, že pokud by žily, měly by asi 130 let a víc.
Proto jsem očekávala po otevření kufru závan plísně a zatuchliny- ale  nic takového!

Kufr obsahoval spoustu sáčků z pevného igelitu (podobné jsem si pamatovala ještě z ranného dětství) plných větších i menších zvířátek a figurek.

Dlouho jsem se tím vším probírala, a obdivovala pečlivě vypracované detaily. Kvalitní ruční práci - tu já dokážu ocenit.
Vycpané hračky byly opravdu vycpané. Žádné duté vlákno, spíš bych si tipla na piliny. A všechno drželo, nic se nerozsypávalo (jako u dnešních hraček po krátkém použití)

Prohlídku mi zpestřovalo líčení, jak těžce sháněly sestřičky po válce materiál na šití, jak využily každý kousek věnované látky. A co nevyužily, rozstříhaly na malé kousky a použily na vycpávky.

Musely být neskutečně trpělivé a pracovité, protože prý nedokázaly ani chvíli odpočívat.

Naprosto mě okouzlily myšky, které vypadaly jako živé.

Pak jsem si vybrala ještě několik stylizovaných andílků,které po vyžehlení budou součástí vánočnočních dekorací.

A ještě kapříci, které plánuju přidat ke jmenovkám na dárky.

Mého milého jsem ujistila, že určitě si všechno nepotáhnu domů, nemusí mít strach.


Aspoň ne dnes a  ne všechno naráz....