Škádlila jsem ho, protože znám jeho negativní postoj ke všemu, co pochází z Ameriky a čím nás krmí média.
Důrazně odpovídal: "Žádný Santa, žádný sáně, žádný sobi!!! Nikdy!"
A pak byl advent před dvěma lety a my jeli s mladýma do Olomouce na koncert skupiny Piráti.
Bylo to v hospůdce, kde už měli slavnostní vánoční výzdobu a na parapetech oken byly figurky sobů.
A jak tak sedíme u stolu a čekáme, až začnou hrát, vzala jsem jednoho soba do ruky- a zírám... "Podívej Jaro- on čumí úplně stejně, jako náš Rocky, když má špatný svědomí..." A fakt! Potvrdili mi to i všichni ostatní. Sob stál celý večer uprostřed stolu a já se musela usmívat,kdykoliv jsem viděla ten jeho kukuč.
Ne, nesebrala jsem ho při odchodu (ačkoliv i tato možnost mě pod vlivem vypitých piv napadla), ale až do vánoc jsem obíhala všechny obchody a stánky a sháněla jsem stejnýho. Nikde nic. I po vánocích, kdykoliv jsem byla někde, kde se prodávaly figurky zvířat, tak jsem je pečlivě prohlížela a hledala toho jediného, po kterém mé srdce toužilo a kterého by i můj milý snesl mít doma. Ale nic, prostě smůla.
Uběhl rok, začal advent a já listovala v letácích. Najednou jsem vyskočila od stolu a začala jásat. "Mám ho!!! Konečně jsem ho našla!!!"
Další den jsem absolvovala komplikovanou cestu do Prostějova - a konečně byl můj!
To je on- jediný sob s povolením bydlet u nás...už druhým rokem.
A takhle kouká náš Rocky. Vidíte tu podobu?
Marcelko, tak tomu naprosto rozumím :-) Ano, mají podobný výraz. Také nesnáším zamoření vánočními americkými symboly, my máme přece Ježíška, ale toho soba chápu. Hezké dny. M.
OdpovědětVymazatMě úplně cvakaly zuby,když vidím, co všechno chodilo včera po městě a údajně to měl být biskup Mikuláš.
OdpovědětVymazat