čtvrtek 8. prosince 2016

Proč zrovna Kašparova?


 Už to bude dva roky, co jsem pod stromečkem našla šicí stroj.
 Jéje, to bylo plánů, co všechno si ušiju!  Mezi mé první představy patřila kupa ušitých kabelek, jedna hezčí než druhá.
Dva roky uběhly a já rekapituluju.
    Šicího stroje se už dávno nebojím.
( http://atakseptam.blogspot.cz/2015/02/kdo-se-boji-siciho-stroje.html )
    Zkrátila jsem už slušnou řádku nohavic.
    Taky docela dost záplat jsem přišila.
    Nějaké hračky, zvířátka a panenky jsem ušila.
    Několik oboustranných dek mám taky za sebou.
     A kabelky? První jsem s velkou slávou ušila loni v létě
( http://atakseptam.blogspot.cz/2015/07/co-je-noveho.html ), ale byla jsem s ní hrubě nespokojená. Skončila na dně skříně, kde leží dodnes.
Zanedlouho jsem byla totálně okouzlená z nekonečného množství kabelek, které byly ušité ze zbytků riflí. Dokázala jsem je na Pinterestu obdivovat donekonečna. Postupně jsem schraňovala staré džíny a pak nastal ten správný čas. Měli jsme jet do Čech  já potřebovala na cestu prostornou kabelku. Takovou, do které se vejdou všechny potřebné věci, které sebou tahám, k tomu třeba pár knížek z knihovny a menší nákup. Problém byl jediný- strašně nerada něco měřím a raději všechno střílím jen tak od oka.. Tak jsem vzala staré Kristýniny džíny, našila k nim kus látky. Ze stejné látky jsem taky narychlo spíchla dvě ucha (to bylo jediné, co jsem poměřila, aby měly stejnou délku) a bylo hotovo!



   
Taky jsem ušila podšívku s kapsičkou a s páskem na karabinku, abych nemusela hledat klíče. Jenže samozřejmě si to nebudu měřit, to odhadnu! Když jsem ale chtěla podšívku sešít s kabelkou, zjistila jsem, že je o hodně větší.
No, nevadí. Kouknu, kolik to dělá, odhadnu, prošiju a odstřihnu... Ovšem hotová podšívka byla zase tak malá, že se nedala použít...

Kabelku jsem teda nosila bez jakéhokoliv vnitřku a sloužila dobře. Jenže pak se mi zdálo, že je zbytečně velká a potřebuju něco menšího. A taky obě ucha se začaly párat, protože byly ušité sice rychle, ale totálně křivě.  Nevadí, ušiju si kabelku novou!

 Tentokrát jsem použila na pevnější dno odstřižené nohavice z kalhot mého milého a na měkčí horní část zase synkovy černé džíny. Podšívku z bleděmodré bavlny s  kytičkama. A jako ucho jsem použila červený pásek, co mi nechala Kristýna.


Protože všechno bylo opět šité bez měření, ve výsledku je kabelka jak po mrtvici. Na první pohled to vidět není, ale štve mě to.
 No co, budu se muset napřed naučit šít rovné švy, aby mi to nedělalo obloučky a vlnky a pak budou výrobky vypadat úplně jinak!
 Jak jinak si rovné šití vyzkoušet, než ušitím oboustranné prostírky na stůl. Mám kousek bavlny s jemným vánočním vzorkem a z druhé strany dám neutrální proužek, aby se prostírky daly používat i mimo vánoční dobu.

Látku jsem nastříhala, sešpendlila, sešila, otočila, vyžehlila.. a co jsem zjistila?





Ve výsledku je to neskutečně křivé a nepřesné. A to jsem se tak snažila! Fakt.

Prostě jen od oka nemůžu šít.
 Evidentně mám oko z Kašparovy krávy...



Mimochodem, nevíte, proč je to zrovna Kašparova kráva?

8 komentářů:

  1. Taky mě to zajímá :-D za svobodna jsem Kašparová...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda, to si neber osobně! :-)))
      A přeju ti krásný víkend.

      Vymazat
  2. Velká švadlena jsem nebyla nikdy, ale mám na svědomí letní šaty, šusťákovku, pár dětských kalhot, povlaků na polštářky i závěsů a záclon. Ale teď už mám šicí stroj pár let ve skříni a jen se na něj práší. Nějak mne i to drobné šití přestalo bavit.
    Kašparovu krávu taky nevím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych šila jen pro radost, ale rodina po mě pořad chce nějaké opravy a úpravy.

      Vymazat
  3. Marcelka aj keď by si to zmerala, aj tak by to nemuselo byť rovne. Dakedy davno som veľa šila, úplne všetko od kabátov po plavky. Nie vždy som používala meter. Teraz pomyslím na šijací stroj a bolí ma medzi lopatkami. Ale vždy musím niečo presit, dosit, vlastne nie je týždeň žeby som šijací stroj nemala vonku. Neboj, ta precíznosť príde so skúsenosťami alebo vekom:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak u mě spíš zkušenostmi. Věk už na to mám dávno... 😀

      Vymazat
  4. Když jsem byla malá, četla jsem pohádku o Kašparovic krávě Bělce, která jedno své očičko půjčila drakovi a on jí za to udělal královnou. Tak nevím, zdali by to mohlo mít něco společného ?
    alexandra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zní to naprosto příšerně! Jako z pohádky od bratrů Grimmů. :-) Ale vysvětlení by to mohlo být.

      Vymazat